Ilustrace (AI): Spaghetti alla carbonara
Ilustrace (AI)

Spaghetti alla carbonara

Římská carbonara: spaghetti s vyškvařeným guancialem, krémem ze žloutků a pecorina romana a čerstvě drceným černým pepřem, spojená mimo plotnu zbytkovým teplem těstovin a vodou z jejich vaření, bez smetany, česneku a cibule. Podle římské tradice a referenčního receptu Accademia Italiana della Cucina (2009); 4 porce.

Celkový čas: 35 min4 porceHotová hmotnost 1 100 g

  • Nízký obsah laktózy
  • Vhodné na oběd
  • Vhodné k večeři

Odvozeno ze surovin – ověřte složení na obalu.

Začít vařitVytvořit rodinnou variantu

Načítání uložených receptů…

Do menu

Suroviny

  • 320 gTěstoviny
  • 150 gGuanciale (sušené vepřové líčko)
  • 5 kusů · velkéVaječný žloutek
  • 80 gPecorino romano
  • 2 gČerný pepř mletý
  • 580 mlVoda
  • 2,4 lVoda nepočítá se – odstraněno
  • 2 gSůl redakční doplněk

Alergeny

Obsahuje: Lepek, Vejce, Mléko

Odvozeno ze surovin – ověřte složení na obalu.

Postup

  1. Z guanciale odkrojte tvrdou kůži a maso nakrájejte na plátky silné asi 0,5 cm, pak na proužky nebo kostky asi 0,5 × 1 cm. Pecorino jemně nastrouhejte a pepř nahrubo podrťte v hmoždíři.
  2. Guanciale dejte do studené pánve bez tuku a na mírném až středním ohni ho asi 10 minut pomalu vyškvařujte, dokud tuk nezprůhlední a kousky nezezlátnou; okraje mají být křehké, střed ještě měkký. Pánev stáhněte z plotny, vyškvařený tuk v ní nechte.
    TipVyškvaření slaniny a sádlaSlanina potřebuje trpělivost: na mírném ohni z ní vyteče tuk a zkřupe, na prudkém se zvenku spálí a uvnitř zůstane gumová.Proč a jak na toSbalit

    Proč

    Tuk ve slanině i v hřbetním sádle je uzavřený v buňkách tukové tkáně, které drží pohromadě pojivová tkáň; teplem tuk zkapalní a postupně vytéká, voda se odpařuje a libové části se smršťují a zkřehnou. To potřebuje čas, a proto se slanina dává na studenou pánev, klidně s trochou vody, a ohřívá se na středním ohni: voda drží teplotu zpočátku nízko, tuk se stihne vytopit dřív, než se povrch připeče, a slanina zkřupe rovnoměrně. Na prudce rozpálené pánvi se povrch spálí, tuk zčerná a kouří a tučné části zůstanou gumové. Sádlo na škvarky se škvaří na mírném ohni za častého míchání, dokud škvarky nejsou světle hnědé a snadno se nerozdrtí; přepečené škvarky dají tmavé sádlo s pachutí spáleniny. Slanina nakládaná s dusitanem navíc při smažení prudkým žárem tvoří nitrosaminy, jejichž příjem z potravin EFSA hodnotí jako zdravotní riziko, takže i proto slaninu smažte do křupava, ne do černa.

    Jak na to

    1. Slaninu nakrájejte na stejně silné plátky, proužky nebo kostky, rozložte ji na studenou pánev v jedné vrstvě a klidně podlijte asi 4 lžícemi vody.
    2. Ohřívejte na středním ohni a občas obracejte; voda se odpaří a slanina se pak dál smaží ve vlastním tuku.
    3. Slaninu vyjměte, jakmile je zlatohnědá; na papírové utěrce ještě dokřupne, a když je tmavá už na pánvi, je přepečená.
    4. Sádlo na škvarky nakrájejte na stejné kostky a škvařte v těžkém hrnci na mírném ohni za častého míchání, dokud škvarky nezezlátnou.
    5. Horké sádlo opatrně přeceďte přes sítko do suchých sklenic a vychladlé uložte zakryté v lednici; do horkého tuku už nikdy nelijte vodu, prudce vzkypí a rozstříkne se.
    6. Tuk vypečený ze slaniny použijte na osmahnutí cibule nebo zeleniny; zbytek nechte ztuhnout a vyhoďte do koše, ne do odpadu.

    Když se to nepovede

    Gumovou slaninu vraťte na pánev a na mírném ohni ji nechte dál pomalu vyškvařovat, dokud nezkřupe. Spálenou slaninu nezachráníte, je hořká; zčernalý nebo silně kouřící tuk stáhněte z ohně, nechte ho trochu zchladnout, opatrně ho slijte do suché nádoby a pokračujte na čisté pánvi. Když se škvarky připalují ke dnu dřív, než pustí tuk, stáhněte oheň a míchejte častěji. Sádlo, které ztmavlo a voní připáleně, je jedlé, ale hodí se jen tam, kde výraznější chuť nevadí.

    Celá karta

  3. V misce utřete 5 žloutků s 60 g pecorina a většinou pepře na hustý krém. Je-li příliš tuhý, vmíchejte lžíci vlažné vody z těstovin, ne vroucí.
  4. Přiveďte k varu 3 l vody s 20 g soli (guanciale i pecorino jsou slané, vodu nesolte víc) a spaghetti vařte o minutu kratší dobu než na obalu, obvykle 8–10 minut. Před slitím odeberte asi 2 dl vody z těstovin.
    TipTěstovinyVoda z těstovin není odpad, ale tekuté lepidlo, které omáčku přemluví, aby se těstovin držela.Proč a jak na toSbalit

    Proč

    V prvních minutách varu se z povrchu těstovin uvolňuje škrob a těstoviny jsou lepkavé; dostatek prudce vroucí vody a promíchání v tu chvíli brání slepení a voda po jejich vhození tolik nevychladne. Sůl se do těstovin dostane jen během vaření, proto se výrazně solí voda, zhruba 10 g na litr; na teplotu varu má takové množství zanedbatelný vliv a olej do vody je zbytečný, protože plave na hladině a slepení nezabrání. Voda z vaření je plná rozpuštěného škrobu, který omáčku zahustí a pomůže tuku z ní spojit se s vodou v hladkou emulzi, jež na těstovinách drží. Proto se těstoviny po scezení neproplachují – smyli byste škrob, na kterém omáčka drží, a těstoviny by vychladly; výjimkou jsou jen těstoviny do studeného salátu.

    Jak na to

    1. Na každých 100 g těstovin počítejte zhruba litr vody a do vroucí přidejte asi 10 g soli na litr.
    2. Těstoviny vhoďte do prudce vroucí vody a první dvě minuty je občas promíchejte.
    3. Olej do vody nelijte, slepení nezabrání.
    4. Vařte o minutu až dvě kratší dobu, než uvádí obal, a průběžně ochutnávejte.
    5. Před scezením odeberte hrnek vody z vaření.
    6. Těstoviny neproplachujte, přendejte je rovnou do omáčky a dovařte v ní s trochou vody z vaření.

    Když se to nepovede

    Slepené těstoviny rozvolněte v omáčce s trochou horké vody z vaření, nebo je krátce ponořte do vroucí vody a promíchejte. Rozvařené těstoviny už pevné nebudou – zapečte je nebo je dejte do polévky a příště začněte ochutnávat dřív. Nedosolené těstoviny zachrání jen výraznější omáčka.

    Celá karta

  5. Spaghetti přendejte kleštěmi do pánve s guancialem a tukem, která stojí mimo plotnu, a s 2–3 lžícemi vody z těstovin je půl minuty prohazujte, aby se obalily tukem. Počkejte, až pánev přestane syčet, pak přidejte vaječný krém a energicky míchejte a prohazujte, po lžících přilévejte vodu z těstovin, dokud nevznikne lesklý krém, který na těstovinách drží. Krém houstne kolem 60–65 °C; když zůstává řídký, vraťte pánev na pár vteřin na nejmírnější plamen za stálého míchání; když se začne srážet do hrudek, okamžitě přilijte vodu.
  6. Podávejte hned na předehřátých talířích, posypané zbylým pecorinem a pepřem.

Podává se v menu

Vytvořit menu z tohoto receptu

Tradice receptu

Dosud neověřeno

Tento recept zatím neprošel kontrolou podle doložené kulinářské reference.

Zdroje údajů o potravinách

  • USDA FoodData Central SR Legacy (2018-04) · USDA Agricultural Research Service, FoodData Central SR Legacy. · CC0 1.0 Universal

Výživové hodnoty

Základ výpočtu

Vypočteno z vybraných surovin; nejde o laboratorní měření.

Celý recept

Energie
2 758 kcal
Bílkoviny
90,4 g
Tuky
153,4 g
Celkové sacharidy (výpočtem z rozdílu)
246,2 g
Celková vláknina (USDA)
10,7 g
Nasycené mastné kyseliny
60,6 g
Sodík
2 042,7 mg
Sůl (sodík × 2,5)
5,1 g

Na porci

Energie z makroživin
Bílkoviny: 22,6 g, 13 %Tuky: 38,4 g, 51 %Celkové sacharidy (výpočtem z rozdílu): 61,5 g, 36 %689,5 kcalna porci
  • Bílkoviny22,6 g13 %
  • Tuky38,4 g51 %
  • Celkové sacharidy (výpočtem z rozdílu)61,5 g36 %

Podíl energie z bílkovin, tuků a sacharidů (4 / 9 / 4 kcal na g), nikoli podíl podle hmotnosti.

Energie
689,5 kcal
Bílkoviny
22,6 g
Tuky
38,4 g
Celkové sacharidy (výpočtem z rozdílu)
61,5 g
Celková vláknina (USDA)
2,7 g
Nasycené mastné kyseliny
15,2 g
Sodík
510,7 mg
Sůl (sodík × 2,5)
1,3 g

Na 100 g hotového jídla

Energie
250,7 kcal
Bílkoviny
8,2 g
Tuky
13,9 g
Celkové sacharidy (výpočtem z rozdílu)
22,4 g
Celková vláknina (USDA)
0,98 g
Nasycené mastné kyseliny
5,5 g
Sodík
185,7 mg
Sůl (sodík × 2,5)
0,46 g

Sůl je přepočtena ze sodíku (g soli = mg sodíku × 2,5 / 1000) a zahrnuje sodík ze všech surovin.

Pomlčka znamená neznámou hodnotu, nikoli nulu.

Omezení výpočtu
  • Výživové údaje jsou vypočtený odhad, ne laboratorní měření.
  • Hotová hmotnost je redakční odhad.
  • Některá množství surovin vycházejí z doložených odhadů nebo předpokládané velikosti kuchyňské míry.
  • Počet porcí je redakční odhad (střed rozsahu ve zdroji nebo odhad podle typu pokrmu a energie).
  • Některé konkrétní suroviny jsou nahrazeny nejbližší obecnou potravinou se stejnou kulinářskou funkcí.
  • Vláknina, nasycené tuky a sodík tepelně upravených surovin jsou odhadnuty ze spotřebovaného množství surovin; u scezovaných surovin je sodík zahrnut jen tam, kde je ponechané množství výslovným redakčním odhadem.
  • Některé vlivy přípravy se v tomto výpočtu nepodařilo určit.