Mouky a obilí
Špaldová mouka
Mouka ze špaldy, pluchaté pšenice se slabším a tažnějším lepkem; hodí se na chléb, pečivo, těstoviny i krekry.

V kostce
- Původ
- Stará evropská plodina; tradičně Belgie, Německo, Rakousko, Slovinsko a sever Itálie, menší plochy i v Česku.
- Výroba
- Zrno se zbaví pluch a pak se mele jako pšenice setá, včetně celozrnné mouky.
- Poměr
- Rakouská špaldová mouka typ 700: popel 0,63–0,84 % v sušině. Dinkelbrot v Německu: nejméně 90 % špaldy.
- Použití
- Chléb, pečivo, těstoviny, krekry, sušenky; Grünkern do polévek a omáček.
Špalda (Triticum spelta) je pluchatá hexaploidní pšenice se stejnými genomy jako pšenice setá, a proto ji část botaniků vede jako její poddruh. Jde o starou evropskou plodinu, pěstovanou hlavně ve střední Evropě. Zrno se sklízí i s pevnými pluchami, které ho chrání, ale před mletím se musí nákladně odstranit; i proto je špaldová mouka dražší než pšeničná.
Špalda obsahuje lepek, takže pro lidi s celiakií vhodná není. Mívá víc mokrého lepku než pšenice setá, ten je však slabší: těsto je méně stabilní a pružné, víc se roztahuje, po hnětení bývá měkké a lepivé a bochníky mají zpravidla menší objem. Kvůli lepším pekařským vlastnostem se špaldová mouka často míchá s pšeničnou.
Používá se na chléb a pečivo, těstoviny, krekry a snídaňové cereálie; v jižním Německu má tradici špaldové pečivo. Z nedozrálých zrn usušených teplem vzniká Grünkern, který se dává hlavně do polévek a omáček.
Techniky a tipy
Související hesla
Zdroje
- Z. Kohajdová, J. Karovičová (STU Bratislava): Nutritional value and baking applications of spelt wheat, Acta Sci. Pol. Technol. Aliment. 7(3) (2008)
- Österreichisches Lebensmittelbuch, IV. Auflage: Codexkapitel B 20 Mahl- und Schälprodukte (2022)
- Ernährungs Umschau 9/2010: Claudia Weiß, Brot und Backwaren – Teil 1