Mouky a obilí
Celozrnná mouka
Mouka z celého zrna včetně otrub a klíčku – tmavší a bohatší na vlákninu i minerální látky, ale méně trvanlivá než bílá.

V kostce
- Původ
- Definice v české vyhlášce č. 18/2020 Sb., rakouském Codexu B 20 i italském DPR č. 187/2001.
- Výroba
- Mletí celého zrna, nebo rozemletí jeho částí a jejich opětovné smíchání v přirozeném poměru.
- Poměr
- Popel v sušině: ČR ≤ 1,90 %, IT 1,30–1,70 %, AT pšeničná 1,4–2,4 %. Granulace (ČR): nejméně 96 % projde sítem 1129 μm.
- Použití
- Chléb a pečivo (celozrnné při ≥ 80 % celozrnných mouk v ČR), celozrnné těstoviny, placky.
Podle české vyhlášky č. 18/2020 Sb. vzniká celozrnná mouka drcením celého zrna nebo rozemletím jeho jednotlivých částí a obsahuje endosperm, otruby i klíček ve stejném poměru jako původní zrno. Rakouský Codex výslovně připouští i opětovné smíchání oddělených částí v přirozeném poměru a odbroušení malé části slupky, orientačně 2 %, kvůli odstranění nečistot. Grahamová mouka je podle české vyhlášky celozrnná pšeničná mouka nebo mouka ze zrna zbaveného jen klíčku.
Protože obsahuje obalové vrstvy, má nejvíc popela: česká vyhláška připouští nejvýše 1,90 % v sušině, italská farina integrale má 1,30–1,70 %. V Německu se celozrnné mouce typové číslo nepřiděluje, protože obsah minerálních látek kolísá podle původu zrna.
Klíček obsahuje olej, který může žluknout, a proto celozrnná mouka vydrží méně než bílá. Celozrnný chléb musí v Česku obsahovat nejméně 80 % celozrnných mouk, v Německu nejméně 90 % celozrnných výrobků.
Recepty
Techniky a tipy
Související hesla
Zdroje
- Ministerstvo zemědělství ČR: Vyhláška č. 18/2020 Sb. o požadavcích na mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta (2020)
- Österreichisches Lebensmittelbuch, IV. Auflage: Codexkapitel B 20 Mahl- und Schälprodukte (2022)
- Presidente della Repubblica: DPR 9 febbraio 2001, n. 187 – Regolamento per la revisione della normativa sulla produzione e commercializzazione di sfarinati e paste alimentari (2001)
- Ernährungs Umschau 9/2010: Claudia Weiß, Brot und Backwaren – Teil 1
- Verbraucherzentrale Südtirol: Was bedeuten die verschiedenen „Typen“ beim Mehl? (2020)