Chléb a pečivo · Francouzská kuchyně

Croissant

Croissant – rohlíček z kynutého listového těsta, v němž se vrstvy těsta a tuku při pečení rozvrství do křehkých lístků.

Ilustrace (AI): Croissant
Ilustrace (AI)

V kostce

Původ
Francie; z vídeňského kipferlu (v Paříži od konce 30. let 19. století), dnešní podoba z kynutého listového těsta z počátku 20. století.
Těsto
Kynuté pšeničné těsto prokládané máslem nebo margarínem.
Výroba
Opakované překládání a rozvalování (tourage), chlazení, tvarování do rohlíčků, kynutí a pečení.
Poměr
Technický list: dvě dvojitá přeložení, kusy po 60 g; česká praxe plundrového těsta: asi 10 % tuku do těsta a 30 % na prokládání, na mouku.

Croissant se vyrábí z kynutého listového těsta (pâte levée feuilletée). Těsto kypřené droždím se prokládá plátem tuku a opakovaně překládá a rozválí, takže vznikne mnoho střídavých vrstev těsta a tuku. Francouzský mlýnský technický list pro tuto výrobu uvádí dvě dvojitá přeložení a upozorňuje, že při prokládání máslem musí být těsto chladnější; tuk může být máslo i margarín. List počítá s kusy po 60 g.

Předkem croissantu je vídeňský kipferl. Koncem 30. let 19. století otevřel rakouský dělostřelecký důstojník August Zang v pařížské ulici Richelieu vídeňskou pekárnu (Boulangerie Viennoise), která kipferl prodávala a inspirovala francouzské pekaře. Dnešní croissant vyvinuli francouzští pekaři v 19. a na počátku 20. století; první tištěné recepty se uvádějí z let 1906 (Auguste Colombié) a 1915 (Sylvain Claudius Goy), jemuž se připisuje přechod od brioškového ke kynutému listovému těstu. Příběh o vzniku kipferlu po vítězství nad Osmany u Vídně roku 1683 je považován za legendu.

V Česku se takové výrobky řadí k jemnému pečivu a lze je označit slovy „z kynutého listového těsta“.

Zdroje